Ano, nebojím se přirovnat karbonový rám ke dřeváku a vaši garáž, kde parkujete vaši rodinnou karbonovou flotilu ke dřevníku… Nejde o pomstu nemajetného majitele ‚hlíny‘ vůči hrdým majitelům karbonových krasavců, navíc já jezdím na oceli, aby bylo jasno… Jde o seriózní úvahu, ostatně jako vždy. Karbonová vlákna, vrstvená do podoby vašeho miláčka, mluvíme stále o kolu, jízdním, pro upřesnění, se do jisté míry chovají jako dřevo, řekněme si to na rovinu – jako prkno. Pořád vážně, opravdu. Pokud totiž někde na půdě vaší babičky, dobře prababičky nebo raději pratety, objevíte dřevěného koně, ano houpacího, ale na kolečkách, nutné pro experiment, opravdu to existuje, kolečka jsou vysouvací, poznámka pro šťouraly, a rozběháte ho, toho koně samozřejmě, nikoli rozhoupáte, ale roztočíte kolečka, a namíříte proti zdi, ne nenavádím vás k sebevraždě, alespoň ne toho koně, pak pravděpodobně ten náraz s malými šrámy přežije. Vy ne, ale to není teď důležité, správný kolonadšenec chrání především své kolo, teprve pak sebe. Pořád jsem vážný, opravdu. Stejně tak, bude-li opravdu zdatní koňoběžci a svými mocnými stehny ho přimějete k vysoké rychlosti, ten starý dobrý kůň vám nejenže nebude drnčet (je-li ovšem z buku, ne břízy, i karbon má high a low modulus, nenenechte se mýlit, karbon není karbon), dokonce se ani nezlomí v zatáčce, jako naše staré, dobré Fávo, budiž mu země lehká. Jsme u pointy. Karbonová vlákno jsou totiž opravdu co do pevnosti v nárazu (čelním) či krutu opravdu srovnatelná s chováním dřeva. Zkuste zlomit dřevo krutem. Jasně, vy na to máte, já ne. Pokud se ovšem rozhodnete svého oře popravit, tak jako starý dobrý „Ohař“ Sandor Clegane, mluvíme to o GOT samozřejmě, pro neznalce a ignoranty, useknout mu hlavu či ho přetnout ve dví, půjde to překvapivě dobře. Jedinou dobře mířenou ranou z boku. A nebudete pořebovat ani Ohařův meč a sílu, stačí, starý dobrý obrubník, či (s)prostý kořen, o který vašeho dřeváka opřete.
