Měření cyklisty
Vnitřní šev
Měříme v cyklistických šortkách a naboso. S chodidly asi 20 cm od sebe se postavíme obkročmo přes pravítko, příložník (ideální je dlouhá vodováha s hranou asi 5 cm, máme jistotu, že ji držíme v rovině). Pravítko si přiložíme na sedací kosti asi se stejným tlakem, jako když sedíme v sedle kola. Změříme vzdálenost od horní hrany vodováhy k zemi.
Alternativně můžeme udělat značku na zeď a změřit od země. Délka vnitřního švu našich nohavic určitě neodpovídá tomuto rozměru!
Trup
Posadíme se na stoličku s rovnými zády a pánví přitisknutou na zeď. Přiložíme vodováhu na výčnělek klíční kosti na vrcholu ramene (ramenní kloub) a opřeme ji o zeď. Měříme od spodní hrany vodováhy k hraně stoličky. Změříme na obou stranách a vypočítáme průměr.
Předloktí
Držíme něco jako tlustý fix v pěsti. Ruku spustíme k boku a namíříme pěst dopředu. Fix držíme kolmo k předloktí a měříme od jeho středu (jehož osa je v rovině s osou našich kloubů ruky) ke kostnímu výstupku loketního kloubu.
Paže
Stále držíme válcovitý předmět a paži natáhneme před sebe a držíme ji kolmo k zemi. Snažíme se, aby se rameno nevysunulo dopředu. Předmět v ruce držíme kolmo k paži. Najdeme kloub paže a ramene a změříme délku od něj ke středu předmětu v ruce, jehož osa je v rovině s klouby ruky.
Stehno
Posadíme se opět na stoličku s rovnými zády a pánvi přitištěnou ke stěně. Stehenní kost musí být paralelně k zemi a holenní kost kolmo k zemi. Přiložíme vodováhu k čéškám a měříme od vnitřní hrany ke stěně. Měříme z obou stran kolen a vypočítáme průměr.
Spodní noha
Zůstaneme sedět na stoličce, ale přiložíme vodováhu přes horní hranu čéšky tam, kde se napojují vnitřní čtyřhlavé svaly. Měříme od spodní hrany vodováhy k zemi.
Hrudní soutěska
Postavíme se ke stěně s chodidly přibližně 20 cm od sebe. Najdeme hrudní soutěsku na krku – jde o véčkové spojení kostí přímo pod ohryzkem. Změříme vzdálenost od vrcholku véčka k podlaze.
Celková výška
Zůstaneme u stěny s chodidly asi 20 cm od sebe. Umístíme knihu s tvrdými deskami nebo pravítko na vrcholek hlavy tak, aby se hřbet dotýkal zdi kolmo a nebyl svěšený (vodováha pomůže). Uděláme značku na zdi tam, kde se kniha nebo pravítko dotýká hlavy. Změříme od tohoto bodu k podlaze.
Rozměry rámu
- Silniční kolo
Efektivní délka horní trubky
Vzdálenost mezi osou hlavové a sedlové trubky podél horní trubky. Má největší vliv na pohodlí při jízdě. Pokud máme vybírat velikost kola podle jednoho rozměru, pak by to měl být tento. U kompaktních silničních kol se svažující se horní rámovou trubkou (viz GEOMETRIE SILNIČNÍHO RÁMU), neměříme délku samotné horní trubky, ale tzv. efektivní délku horní trubky – imaginární přímku vedenou paralelně se zemí podél horní trubky.
Délka sedlové trubky C-C
Délka sedlové trubky od osy šlapacího středu k místu, kde sedlová trubka protíná horní rámovou trubku. Tento rozměr je velmi důležitý, protože je vztažen k hlavové trubce. Pokud je sedlová trubka příliš krátká, pak bude krátká i hlavová trubka. To zapříčiní příliš nízkou pozici řidítek a nadměrnou zátěž na krk a záda. Je vždy lepší zvolit větší velikost kola ze dvou, která se nám zdají vyhovující. U kompaktních rámů se svažující se horní trubkou bude tento rozměr nepřirozeně krátký. Proto je u kompaktních rámu dobré se soustředit na jeden rozměr, a to je délka horní rámové trubky.
Délka sedlové trubky C-T
Jde o délku sedlové trubky meřeno od osy šlapacího středu k horní hraně sedlové trubky.
Délka představce
Tento rozměr je určující pro dosah paží a výšku řidítek. Představec je obvykle otočen tak, aby svíral plošší úhel (např. 80° Deda, 84° Ritchey).
BB-pozice sedla
Měří se podél sedlové trubky a sedlovky od osy šlapacího středu k horní hraně sedla. Jde o ideální počáteční výšku sedla. Na rozměr má vliv různá konstrukční výška pedálů a zámků a tloušťka sedla, což může znamenat rozdíl až 2 cm.
Od sedla k řidítkům
Tento rozměr určuje volbu představce spolu s odsazením sedla. Měří se od nosu sedla k bližší hraně řidítek. Pokud bude délka v ideálním rozsahu, nebudeme přenášet příliš váhy buď dopředu, nebo dozadu.
Odsazení (setback) sedla
Tento rozměr je dán především délkou naší stehenní kosti. Čím delší je stehenní kost, tím dále musí být sedlo za šlapacím středem, abychom byli schopni efektivně vyvíjet tlak na pedály. Pokud sedíme příliš vpředu (nebo příliš vzadu) můžeme přetížit určité svaly a klouby, což nás připraví o sílu a může i způsobit poranění. Odsazení se měří spuštěním olovnice od nosu sedla a změřením, jak daleko je za osou šlapacího středu. Nezaměňujte tento rozměr s měřením setbacku rámu, což se měří spuštěním olovnice z průsečíku sedlové a horní trubky a zjištěním, jak daleko je teno průsečík za osou šlapacího středu.
Typ sedla(setback, inline)
Sedla, jejichž upínání je více vzadu oproti ose sedlovky (tzv. set-back sedla), umožňují posunutí více dozadu a jsou vhodná pro cyklisty s delšími pažemi, sedla s upínáním v rovině s osou sedlovky (inline sedla) umožňují posunutí více dopředu, což vyhovuje cyklistům s krátkým trupem.
Tři typy nastavení
Pokud jde o silniční kola, nejvíce se prodávají kola odvozená od závodního nebo dálkového ježdění (endurance). Na trhu jsou ale i časovkářská, cyklokrosová a jiná kola, a každá z těchto silničních disciplín má svoji tradici a optimální volbu velikosti rámu. Ale jen málo z nás se ve skutečnosti věnuje závodění a mnozí nejezdí takové vzdálenosti, jaké by si možná přáli, jakýkoli model kola ale může být přizpůsoben našemu stylu ježdění.
Aby to bylo možné, je nejprve potřeba zjistit, jaký styl nebo kombinace stylů ježdění nám vyhovuje, aby bylo možné kolo správně a individuálně nastavit. Existují čtyři cíle ježdění, které se někdy doplňují někdy si konkurují – komfort, rychlost, výkon a síla. Nastavení kola je vytváření priorit mezi těmito cíly a poznávání sebe sama.
Kolo musí být především pohodlné, ale tato priorita je srovnávána s ostatními cíly. Každá volba, která uděláme při nastavování i volbě kola, bude mít vliv na náš zážitek z kola. Ať už jde o geometrii rámu, vidlici, model kola, materiál rámu, velikost, komponenty apod.
Například, pokud dáme přednost závodnímu nastavení , které je nejvíce agresivní a aerodynamické, zdůrazníme tím rychlost a výkon, ale toto nastavení bude vhodné pro ty, kteří jsou schopni jezdit na kole v aero pozici a kteří preferují rychlost před pohodlím, ale pro jiné může být takové nastavení velmi nepohodlné zejména při jízdě na dlouhé vzdálenosti. Uvolněnější klasické nastavení přidá na pohodlí, ale na úkor aerodynamiky a výkonu výměnou za výdrž a lehkost. Výjimečně pohodlné vytrvalostní nastavení nahlíží na rychlost jako na prvek pohodlí a zohledňuje sílu a výkon ve vztahu k vytrvalostním cílům.
Všechna tato nastavení mohou být docílena na jednom modelu kola. Vědomí, jak chceme jezdit, pomůže určit, na jakém kole chceme jezdit.
- Závodní nastavení
Závodní nastavení a vzhled preferuje většina cyklistů při nákupu nového kola. Jde o nejvíce agresivní nastavení a vyhovuje těm, kteří se zajímají o závodění, rychlé ježdění, ale také těm s větší tělesnou flexibilitou umožňující jim jezdit v různých komfortních zónách. Se závodním vzhledem je prezentována většina kol na stránkách katalogů, taková kola se nejlépe prodávají, každý chce vypadat jako profesionál, ale to neznamená, že musí závodní nastavení každému vyhovovat, protože akcentuje rychlost před pohodlím. Pro většinu z nás je toto nastavení příliš extrémní, i když je funkční pro mladé jezdce a závodníky, cyklisty, kteří mají rádi kratší, rychlejší jízdy, a pro ty, pro něž je toto nastavení jednoduše pohodlné. Od rozkvětu horských kol v devadesátých letech minulého století a nedávných studíí profesionálů bažících po aerodynamické výhodě se toto nastavení stalo konvenčním.
Závodní nastavení spočívá v nízké, aerodynamické pozici řidítek, která přenáší více váhy na ruce než na pedály a sedlo, a těsnějším poměru kolene a šlapací osy, který akcentuje sílu a výkon a posadí jezdce nízko do řidítek. Rám kola se obvykle volí menší než odpovídá našim tělesným parametrům.
Při jízdě na závodním kole (se závodním nastavením) budeme více dole, i když budeme jezdit s rukama nahoře na brzdových pákách, kde strávíme většinu času, budeme natahovat krk, abychom viděli dopředu, se spíše kratším, ale hlubším dosahem k řidítkům, jak se budeme posouvat dozadu v sedle, abychom se natáhli přes kolo.
Závodní nastavení posune naše tělo do kompaktní pozice s hrudníkem nízko a zády rovnými, když se položíme dolů do řidítek. Rozdíl mezi výškou sedla a řidítek je až 10 cm a více.
- Klasické
Pokud vám závodní nastavení zdůrazňující aerodynamiku připadá příliš agresivní a nepohodlné, klasické nastavení bude pro vás téměř jistě ideální. Jde o tradiční nastavení, jak ho známe z sedmdesátých a osmdesátých let, které má kořeny ještě v době před slavnou érou Eddieho Merckxe, který ho proslavil.
Na tomto typu jízdy není nic zastaralého. Eddy Merckx a jeho slavní současníci byly na kole velmi rychlí. Design kol se od té doby výrazně neproměnil, pouze vhled, móda a styl ježdění. Tento typ nastavení kola ale už není moderní mezi profesionály, kteří před pohodlím upřednostňují výkon a sílu.
Klasické nastavení upřednostňuje menší rozdíl mezi výškou sedla a řidítek. Na tradičních rámech s rovnou horní rámovou trubkou je sedlovka obvykle méně vysunuta, což vyrovná propad mezi sedlem a řidítky, a to i u kompaktních kol se svažující se horní rámovou trubkou (viz GEOMETRIE SILNIČNÍHO KOLA). Typické je volba o 2 až 3 cm většího kola oproti typickému závodnímu aero pro stylu, které se dnes propaguje. Ale to neznamená, že kolo s tímto nastavením neumožní jízdu s rychlostí, výkonem a silou.
Kromě vyšší hlavové trubky a sedla méně čnícího nad řidítky se toto nastavení liší od závodního i méně předsunutým krkem a lepším přehledem o situaci před sebou, méně váhy je přeneseno na ruce a více na sedlo a pedály s koleny pumpujícími trochu vzadu za šlapací osou (na rozdíl od závodníkova kolene více nad šlapací osou, což přidává na síle). Vzhled kola s klasickým nastavením se jen málo liší od závodního vzhledu, ale přináší dramatický rozdíl, pokud jde o pohodlí. Přináší méně stresu na krk a ramena, ale přesto není nevhodný pro závod nebo svižné klubové ježdění.
Nastavení se docílí volbou většího rámu a délky představce s ohledem na stabilitu, proporcionalitu a maximální využití potenciálu rámu.Tato pozice nám dovolí se položit dolů do řidítek bez náporu na krk a záda a umožní nám setrvat v této pozici déle. Rozdíl mezi výškou sedla a řidítek je obvykle jen několik centimetrů.
- Vytrvalostní střih
Toto nastavení kola je odvozeno od tradičního, původně francouzského typu dálkového závodu, který je populární i v dalších zemích, jako je Holandsko, Belgie, Spojeném Království nebo USA. Jde o více než 200 km závody, kde se kontroluje ujetá vzdálenost ve stanoveném čase, nikoli pořadí. Toto nastavení není ale výhradně turistické s akcentem na dlouhé jízdy ve vzpřímené pozici. Je zaměřené na vytěžení maxima z kola, které je větší a poskytuje více pohodlí pro krk, záda a sezení na kole.
Zatímco pro závodní nastavení se volí spíše nejmenší vhodná velikost rámu a u klasického nastavení je rám o něco větší a řidítka výše, pro turistické nastavení je nejlepší největší vhodná velikost rámu. I když takové nastavení odporuje současnému konvenčnímu pojetí a je to také nejméně často volené nastavení, je propagováno těmi nejinteligentnějšími a nejzkušenějšími designéry, kteří mají cyklistickou minulost a kteří chtějí jezdit rychle a daleko s ideální mírou pohodlí.
Toto nastavení volí delší hlavovou trubku danou větším rámem a/nebo vyšším sloupkem řízení a delším představcem, sedlem blíže k rovině s řidítky a upřednostňuje cyklisty, kteří chtějí ubrat zatížení krku a zad, jet tak dlouho a tak daleko, jak chtějí, a nechtějí vypadat jako agresivní profesionál. V porovnání s klasickým nastavením je váha posunuta ještě více dozadu a pozice těla více vzpřímená, takže s rukama dole v řidítkách jsme asi na úrovni pozice rukou na brzdách u závodního nastavení. I když někteří namítnou, že toto nastavení neodpovídá tomu, jak byla dnešní závodní kola navržena, funguje na moderních kolech skvěle.
Volbou větší velikosti rámu, docílíme zvednutím řidítek, aniž musíme radikálně prodlužovat sloupek řízení a pořád udržujeme rovnováhu a proporcionalitu s ohledem na dynamickou pozici kolena vůči pedálu. Je nutné si uvědomit, že s větším rámem se zkracuje efektivní délka horní rámové trubky. To znamená, že volba delší horní trubky u větších rámů je vhodná, protože se zvyšuje i pozice řidítek a snižuje se rozdíl ve výšce sedla a řidítek, čímž cyklista docílí ideálního dosahu ze sedla k řidítkům.
Nastavení je vhodné pro cyklisty, kteří preferují pohodlí při dálkových jízdách. Zcela se přitom opomíjí výška rozkroku nad horní trubkou (ve stoji obkročmo nad rámem a nohama a botami na podlaze), protože propagátoři tohoto nastavení věří, že to nemá na správné nastavení rámu vliv. Pokud je pro nás ale ‘světlá výška’ při překročení rámu důležitá, pak je nasnadě volba většího kompaktního rámu, abychom dosáhli vyšší pozice řidítek.
Každopádně turistické nastavení může fungovat i u klasických rámů. Příkladem je osoba, která zvolí 55 cm nebo 56 cm rám, aby dosáhla závodního nastavení, může jezdit i 59 cm nebo 60 cm v turistickém nastavení. Ačkoli turistické nastavení není v módě u závodníků, kola vypadají elegantně, jsou skvěle proporciována a jezdí jako sen.
Jednotlivá nastavení nejsou konečná, ale naopak formovatelná, prvek z jednoho nastavení lze zapracovat do jiného nastavení, protože každému vyhovuje více než jedno nastavení.
MTB
Výška rámu
Zatímco u silničních kol se obvykle soustředíme na délku sedlové trubky, u MTB kol je to trochu komplikovanější. Rozmanitost geometrie rámu hardtailu, různé styly a délka zdvihu zadního tlumiče znamenají, že ideální délka sedlové trubky se liší u různých modelů. Proto se jako měřítko velikosti rámu bere jeho výška měřeno od země, respektive světlá výška rozkroku, když stojíme obkročmo nad horní rámovou trubkou, v jejím středu mezi sedlovou a hlavovou trubkou. Pokud je výška rámu malá, pak bude krátká i hlavová trubka. To povede k příliš nízko položeným řidítkům, což zatíží krk a ramena. Pokud je rám naopak příliš vysoký, bude obtížné plynule manévrovat s kolem v obtížném terénu a bude velmi těžkopádné, a možná bolestivé sesednout z kola v kritické situaci. Se správnou výškou rámu bude kolo stabilní, hbité, a dobře ovladatelné. Protože celoodpružená kola mají obvykle výše středové složení a nastavení tlumiče závisí ve velké míře na nastavení předpětí (viz JAK NASTAVIT TLUMIČE), proto se doporučuje volit vyšší rámy u fullů než u hardtailů.
Virtuální délka horní rámové trubky
Nejde o skutečnou délku horní rámové trubky, ale o pomyslnou linii vedenou paralelně se zemí podél horní trubky – od středu sedlové trubky ke středu hlavové trubky. Délka se také nazývá efektivní délka horní trubky a má největší význam pro pohodlí kola. Pokud se chceme rozhodovat o velikosti kola pouze podle jednoho rozměru, pak by to měl být tento.
Délka představce
Tento rozměr je určující pro dosah paží a výšku řidítek. Představec je obvykle otočen tak, aby svíral plošší úhel (např. 80°/-6°).
Výška sedla
Měříme podél sedlové trubky a sedlovky od osy šlapacího středu k horní hraně sedla. Jde o nejlepší počáteční způsob nastavení výšky sedla. Měří se podél sedlové trubky a sedlovky od osy šlapacího středu k horní hraně sedla. Jde o ideální počáteční výšku sedla.
Délka od sedla k řidítkům
Tento rozměr určuje volbu představce spolu s předozadním nastavením sedla. Měří se od nosu sedla k bližší hraně řidítek. Pokud bude délka v naměřeném rozsahu, nebudeme přenášet příliš váhy buď dopředu, nebo dozadu.
Styly nastavení
Mnoho moderních horských kol je střiženo z výroby ve stylu cross country závodních kol. Horská kola se přizpůsobila novému jízdnímu stylu, který si žádá více pohodlí na dlouhých denních jízdách, s více možnostmi nastavení tlumení a zdvihu podle rozmanitosti terénu, od strmých kopců po kamenité, technické sjezdy. Jen málo z nás opravdu závodí, a mnoho z nás nejezdí takové vzdálenosti, jaké bychom si přáli, ale všechny modely kol na trhu lze přizpůsobit našemu jízdnímu stylu.
Rozlišují se tři způsoby nastavení MTB kola, každý z nich s cílem vyhovět určitým nárokům a očekáváním. Pokud se kolo nastaví podle našeho stylu jízdy, pak přináší i nejlepší zážitek. Proto je nejprve nutné uvědomit si, jaký styl nastavení nebo jejich kombinace nám vyhovuje, než se do nastavení pustíme.
Cíle nastavení se navzájem doplňují, ale také si konkurují, jde o pohodlí, rychlost, výkon, ovladatelnost a sílu. Cílem nastavení je vytvoření priorit mezi těmito cíli při znalosti sebe sama. Všechna kola by měla být nastavena s ohledem na pohodlí, ale toto kritérium je váženo proti ostatním cílům. Každá volba, pokud jde o kolo nebo jeho nastavení (rám, vidlice, model, materiál, velikost, komponenty atd.), bude mít dopad na naše zážitky s kolem.
Každý z níže uvedených nastavení může být docíleno na jakémkoli modelu kola, ovšem ne při stejné velikosti rámu či komponentech. Pokud víte, jak chcete jezdit, usnadní vám to volbu kola, na kterém chcete jezdit.
XC nastavení
Cross country nastavení je tradiční nastavení MTB kola. Jde o zaměření na XC závody a vyhovuje těm, kteří se zajímají o závodění anebo těm, kteří chtějí jezdit rychle po stezkách a únikových cestách s rovnocenným poměrem stoupání a sjezdů. Jde o nastavení pro bikery, kteří chtějí posouvat své aerobní limity při jízdě do kopce. XC biker sjíždí efektivně, s koly v blátě a manévruje kolem překážek a spádů. XC jezdec nechává sedlo ve stejné pozici, která umožňuje efektivní šlapání za všech okolností. Jezdec obvykle volí odpružení kolem 100 mm, i když někteří bikeři preferují zdvih kolem 120 mm, aby zvýšili pohodlí na dobrodružných a vytrvalostních jízdách.
XC nastavení zahrnuje nižší a více nataženou pozici, aby bylo těžiště nízko a bylo možno generovat sílu a záběr na prudkých stoupáních. Délka představce je volena s ohledem na maximalizaci této nízké, natažené pozice, ale i pohodlí. Jezdci, kteří volí delší zdvih nebo vytrvalostní jezdci, volí kratší představec o 1-2 cm. To zlepšuje ovladatelnost kola a zajistí více vzpřímenou pozici na kole, aby se předcházelo únavě beder při dlouhé jízdě v sedle. Řidítka jsou obvykle 2,5-5 cm pod úrovní sedla.
All-mountain nastavení
All mountain nastavení funguje pro většinu modelů MTB kol. Ale styly ježdění a stezky se liší. Stále více bikerů vyhledává terén i kola, které jsou zábavnější – agresivní sjezdy, spády, skoky, kamenitý terén a chtějí se na kole cítit pohodlně a jistě. Rámy jsou konstruovány se zdvihem 120-180mm zdvihu a vahou kola, s nímž se dá efektivně šplhat do kopce i letět dolů z kopce po technickém terénu s větší rychlostí a kontrolou než u XC kol.
All mountain jezdci jezdí do kopce a možná si to i užívají , ale akcentují a užívají si hlavně sjezdy. Většinu času mají sedlo dole, aby usnadnili ovladatelnost kola při sjezdech a vyhýbání se překážkám. Proto i doporučená výška sedla pro toto nastavení má větší rozsah. Horní limit určuje, kde by sedlo mělo být při stoupání a pro efektivní šlapání a dolní limit lze dosáhnout s teleskopickou sedlovkou. Dosah řidítek se nastavuje kratší z několika důvodů: za prvé výška řidítek je totožná s výškou sedla vzhledem k delšímu zdvihu, za druhé jezdci budou volit kratší představec, aby získali větší páku na řidítka, a za třetí, návrháři rámu většinou volí kratší horní rámovou trubku pro tento typ kol. Všeobecně výsledkem totoho nastavení bude více vzpřímené sezení na kole s řidítky blíže k jezdci. Šplhání může být s tímto kolem efektivní, ale tento faktor je upozaděn s ohledem na doboru ovladatelnost kola při sjezdech a vypořádávání se s technickým terénem, spády apod.
Gravity nastavení
Jedná se o nastavení pro bikery, kteří obvykle využívají lanovky nebo kyvadlovou dopravu, aby se dostali na vrchol hor. Tito jezdci tráví čas v parcích budovaných pro bikery. Neobávají se dlouhých sjezdů ve velké rychlosti. Naopak je vyhledávají. Zdvih kola přesahuje 180 mm a rám kola má velmi pohodové úhly, aby se umocnila stabilita při sjezdu. Výška sedla není relevantní při tomto nastavení, protože jezdci ho nastavují do co nejnižší pozice, aby zlepšili ovladatelnost kola na úkor efektivity šlapání. Volí většinou velmi široká řidítka, aby měli páku na těžké přední kolo a zlepšili stabilitu. Představec je velmi nízko, aby i řidítka nebyla příliš vysoko, protože ovládání musí být agresivní.
Samozřejmě, že kolo může být vyladěno při prolínání prvků všech tří stylů nastavení, aby lépe vyhovovalo potřebná a a prioritám jezdce, kterým může vyhovovat více než jeden styl.
Viz také VELIKOST MTB/SILNIČNÍHO KOLA, NASTAVENÍ MTB/SILNIČNÍHO KOLA, VELIKOST SILNIČNÍHO RÁMU.