Zajištění kola rychloupínákem se provádí utažením matky nikoli upínací páky. Matka se plně dotáhne v zavřeném stavu a po otevření se přidá ještě jedna plná otáčka matky. Pak mělo být možné zavřít upínák bez použití nadměrného tlaku, po němž zůstane v dlani jemný otlak od zavírací páky. Není-li možné otevřít páku upínáku pouhým brknutím konečky prstů, je dotažení dostatečné.
Rychloupínáky jsou dvojího typu a také různé kvality. Původní design měl interní vačku, integrovanou do misek upínáku. Tělo těchto upínáků bylo původně ocelové a průměr vačky malý, což zajišťovalo minimální tření a velkou upínací sílu. Shimano a Campagnolo stále vyrábějí tento typ kvalitních upínáků, pouze s tím rozdílem, že tělo je z lehčích slitin.
Novější rychloupínáky mají aluminiové tělo a často externí vačku. Tato konstrukce je lehčí a pokud jsou páky a tělo upínáku přesně vysoustruženy a misky moszné, pak tyto upínáky fungují stejně dobře jako ty s interní vačkou. Na trhu a často na kolech je ale mnoho generických upínáků s tělem odlitým, nikoli vysoustruženým a s plastovými miskami místo mosazných, kdy vačka bývá integrována do těla páky mezi páku a upínací matku, páka má obvykle čep velkého průměru. U tyto upínáky generují mnoho tření, ale obvykle malou upínací sílu.
Kontrolu správné funkce a síly upnutí provedeme tak, že nejprve naisntalujme rychloupínák obvyklým způsobem a pak provedeme znobu, ale tentokrát aplikujeme trochu oleje mezi vačku a matku a na čep páky. Pokud cítíme velký rozdíl mezi fukncí upínáku, pak je dobré ho vyměnit za kvalitnější.