Jízdní kolo je velmi dynamickým přibližovadlem. V autě jen otočíte volant či sešlápnete plyn, ale až zase osedláte silničku, bajk, elektriku či váš městský tryskáč, uberte plyn a zkuste se chvilku kochat tím, co všechno se na kole hýbe? Jistě, kola se točí, pláště odvalují, řidítka otáčejí, kliky si podávají řetěz, a ten se vláčí po pastorcích, tam se raději nedívejte, je to drsné, navíc si rozbijete ústa. Dokonce i pedály mají svoji nezávislou osu, stejně jako kola, a když svěsíte nohy, volnoběžka vrčí a občas nedejbože vrznou řidítka v kloubu představce, propruží sedlovka či se podlomí nohy vidlice nebo ještě lépe povolí a zapruží. A to ještě nevidíte, jak se při každém zabrání klikou, napne vaše zapletené kolo a zárověň povolí, jak to s ním škubne, když se destičky zakousnou do kotouče, ostatně i jejich písty jsou v pohybu, ty pohání olej a ten zase jejich ovládací páky. Navíc ještě potřebujete řadit, páčky napínají a povolují lanka, ty kloužou v bovdenu, pokud na vás nevrčí elektrika. A to už nemluvím o nášlapech vašich pedálů, někdo má dokonce i dynamo… Čili je toho hodně, co se pod vámi, a takovým hodinový stroj potřebuje seřizovat, čistit, mazat, občas jednu dvě součástky v orloji vyměnit. A nejlepší je to udělat předem, než vám přeběhne černá kočka přes cestu (
(nebo blonďatá), a něco se zadrhne, vysype, přestane hýbat. Raději než neplánovaně na cestě, udělejte si plánovanou zastávku předem – v Bajkárně na Borech. Ať vám to šlape.
BAJKÁRNA NA BORECH – AŤ TO ŠLAPE